Trinidad de Cuba – Skvost koloniální architektury

Předně se chci omluvit za delší pauzu mezi příspěvky, ale snad vám to vynahradí tento kousek, který nás zavede na úplně jiný konec světa, než všechny ostatní příspěvky. Sbírku povídání rozšiřujeme o další kontinent – Ameriku. Podíváme se do zajímavé destinace, která se pyšní mnoha světovými nej, ať už v dobrém, nebo ve zlém; podíváme se na ostrov svobody, na Kubu. A rovnou do jednoho z nejkrásnějších míst, které tento karibský ráj nabízí, koloniálního města Trinidad, nacházejícího se na jihu centrální části ostrova.

Trinidad má několik tváří a záleží na každém z nás, co si z něj odnese a co od něj očekává. První dojmy po příjezdu do města proto mohou být rozpačité. Pokud čekáte ospalé karibské maloměsto, místní obyvatele posedávající na zápražích popíjející rum, vyzvánění kostelních zvonů a pohodu, budete přinejmenším zklamáni. Trinidad, ač jde o město srovnatelně velké s Pardubicemi, je rušným pulzujícím centrem turismu a komerce. Bohužel. Na druhou stranu, je potřeba přiznat, že mimo několik hlavních ulic je život velmi tradiční a komercí téměř nezasažen, takže je čistě na každém z nás, aby si v tomto místě našel to své. Chce to jen správně hledat…

Centrum Trinidadu

Centrum Trinidadu

První věc, která vás možná docela překvapí je ta, že Trinidad je relativně rozlohou malé a dobře organizované město (no, na kubánské poměry určitě). V samém srdci města se rozprostírá hlavní náměstí Plaza Mayor, které je středobodem veškerého turistického dění. Jde o krásné koloniální náměstí s mnoha historickými pestrobarevnými domy z 19. století s typickou obloukovou klenbou. Zde je dobré podotknout, že celé náměstí i s přilehlými ulicemi je pod přísnou ochranou organizace UNESCO, která jej zaštítila. Na náměstí je jediná církevní stavba – kostel Nejsvětější trojice, který se nachází na místě původního kostela ze 17. století. Nejde o nikterak významnou ani dominantní budovu, jak jsme zvyklí z evropských metropolí, ale spíše o stavbu připomínající kostelík na českém venkově. Vedle kostela stojí koloniální palác Brunet z roku 1812, který dnes slouží jako „Muzeum romantiky“. Na bočních stranách náměstí stojí oproti sobě muzeum archeologie Guamuhaya z konce 18. století a majestátní sídlo bývalého cukerného barona Iznagy, který vlastnil rozsáhlá území na jihozápadní Kubě, Casa de los Sanchéz Iznaga z roku 1809. Naproti kostelu pak stojí bývalé sídlo starosty Casa de Aldemán Ortiz, které dnes hostí jednu z galerií a je do něj volný přístup, včetně balkónu, odkud je celé náměstí krásně vidět. Toto krásné koloniální náměstí je doplněno kulisou v podobě palem a upravených trávníků uprostřed. Snad zásluhou UNESCa, a děkujme mu za to, není náměstí nijak hyzděno komercí – obchody, restaurace ani další podniky na něm nenajdete, to musíte do kterékoli ulice okolo…

Plaza Mayor

Plaza Mayor

Kromě hlavního náměstí je určitě důležitým cílem k návštěvě ještě kostel a konvent svatého Františka (Iglesia y Convento de San Francisco) z roku 1813, což je kostel asi sto metrů vzdálený od náměstí, který kromě galerie a malého nádvoří nabízí možnost výstupu na věž (cena 1 CUC), odkud je vidět jak na Plaza Mayor, tak na celý Trinidad i přilehlá údolí a pohoří Escambray, vřele doporučuji. Pokud vám ani takový výhled nestačí, nebo jste sportovci či romantici, určitě lze doporučit procházku na vrcholek Cerro de Vígia, což je hora na severozápadním konci Trinidadu. Je snadno rozpoznatelná z celého města, jelikož na jejím vrcholu se nachází komunikační vysílač. Až k němu lze snadno dojít po příjemné cestě, bez větší námahy. Takže máte-li hodinku času nazbyt, určitě si v podvečer vyšlápněte těch pár stovek metrů. Budete odměněni výhledem na západ slunce nad mořem, uvidíte poloostrov Ancón, z druhé strany pohoří Escambray a takřka celý Trinidad. Po cestě tam se můžete zastavit ještě u ruin starého kláštera, ačkoliv z nich zbývají pouze obvodové zdi podepřené mnoha trámy, takže se až k nim stejně nedostanete.

Konvent San Francisco

Park Cepedes

A co dál, až vás památky omrzí nebo až je všechny prohlédnete? No, pak se dá dělat to, co v každém místě podobného ražení na celém světě – můžete nakupovat suvenýry, můžete si zajít do restaurace, nebo jen tak bloudit oblázkovými uličkami starého centra. Zde je na místě si říci, že restaurace působí dojmem západoevropského stylu a ceny jsou na kubánské poměry až tragické. Večeře stojí od 10 do 20 CUC (tzn. 250 až 500 Kč). To je zhruba polovina měsíčního platu průměrného Kubánce. Ale kde je poptávka, tam je nabídka a v Trinidadu moc dobře vědí o potřebách stovek movitých turistů, takže proč se nepřizpůsobit? Není snadné doporučit, kde se najíst. Asi to ponechám na každém z vás. Podle mého názoru na Kubě neumí vařit a platit za špatné jídlo takové částky nemá smysl. Osobně mám vyzkoušeny tři restaurace (z těch nejlevnějších, které se daly najít), s cenami za standardní jídlo s přílohou okolo 5 CUC (steak + rýže + salát), ale ani v jednom případě nelze říci, že by šlo o nějaké dopoučeníhodné chutné pokrmy. Proto doporučuji zkusit štěstí každého z cestovatelů, pokud se tam vypravíte. A co jinak? Dá se doporučit procházka k parku Cepedes, kde se nachází trinidadská radnice nebo ke kostelu svaté Anny, ze kterého zbyly jen ruiny (ale poměrně dobře zachovalé, stojí celý včetně věže). Mimo historické centrum už toho v takovém malém městě, jako je Trinidad, nenajdete. Tedy pochopitelně kromě obytných domů místních obyvatel.

Valle de los Ingenios

Věž Iznaga

Za zvážení pak stojí určitě i výlety do okolí. Na východ od Trinidadu (4 km) se nachází Valle de los Ingenios, zapsané na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jde o koloniální údolí cukrovarů a mlýnů na cukrovou třtinu z dob rozmachu obchodu s třtinou a cukrem (Kuba byla v 19. století největším vývozcem této komodity na světě) a dob cukerných baronů, kteří obývali haciendy v okolí Trinidadu. Teoreticky se v údolí nachází až sedm desítek cukrovarů, ale my neměli to štěstí je zahlédnout. Tak třeba příště. Na údolí je hezký výhled z vyhlídky Mirador de Loma de Puerto, který se nachází asi 5km za Trinidadem jako odbočka z hlavní silnice (auto nechte u silnice, na parkovišti se platí). Rozhodně doporučuji dojet do 15km vzdálené Manaca Iznagy, kde se nachází hacienda a zachovalá koloniální věž z 19. století, z níž je krásný výhled na celé údolí a pohoří Escambray. To se za 1 CUC určitě vyplatí. Pokud nemáte k dispozici auto, pak lze využít nabídky cestovní kanceláře Cubatur (skrz kteroukoli casu nebo hotel) a vypravit se na organizovaný výlet po těchto pamětihodnostech, který vám rádi zprostředkují. Další místo, které byste určitě neměli vynechat, je poloostrov Ancón. Jde o poloostrov asi 15 km na jihozápad od Trinidadu a celý jej lemuje jedna dlouhá krásná písečná pláž a kokosové palmy. A samozřejmě hotely a davy turistů, ačkoliv, ve srovnání s Evropou to není tak zlé. Pořád je tam dost místa si rozložit svou osušku a jít si užívat do teplého moře, nebo si vychutnat sluníčka, což obzvlášť v zimním období je velmi příjemné.

Pláž Ancón

Pláž Ancón

Co říci závěrem. Trinidad určitě stojí za návštěvu. Opravdu jde asi o nejhezčí koloniální město na Kubě, ačkoliv trochu negativně ovlivněné turistickým ruchem a přemrštěnými cenami, což poněkud degraduje kouzlo tohoto místa. Ale tisíc lidí, tisíc názorů, takže asi je potřeba, aby si každý udělal obrázek sám. Kuba je specifické místo, má specifický způsob, jakým funguje (no, spíš „funguje“) a je třeba se adaptovat. Kdo na Kubě nebyl, nepochopí. Tak zase někdy příště, určitě na Ostrově svobody nejsme naposledy…